Se spamy, které chtějí dobýt účty klientů České spořitelny, jako by se roztrhl pytel. Denně jich dostávám přibližně sedm. Některé jsou psány přímo v angličtině, jinde „prokukuje“ do textu azbuka, další se tváří velmi důvěryhodně jako varování spořitelny před zneužitím (částečně zkopírované z jejich oficiálního webu), či zamítnutý příkaz k úhradě. V Hitparádě těchto e-mailů u mě však naprosto jasně vyhrál tento:
„Drahoušek Zákazník,
Tato is tvuj funkcionár oznámení dle Ceská Sporitelna aby clen urcitý služba dát pozor pod vule být deactivated a odstranit kdyby nedošlo k obnovit se bezprostrední. Predešlý oznámení mít been poslaný až k clen urcitý Žaloba Dotyk pridelil až k tato úcet. Ackoliv clen urcitý Bezprostrední Dotyk , tebe musit obnovit se clen urcitý služba dát pozor pod ci ono vule být deactivated a odstranit.
Obnovit se Ted tvuj SERVIS 24 Internetbanking.
SERVIZ: SERVIS 24 Internetbanking
SKONANI: Leden, 05 2008
Být zavázán tebe do using SERVIS 24 Internetbanking. My ocenit tvuj obchod a clen urcitý príležitost až k sloužit tebe.
Ceská Sporitelna Služba úcastníkum
******************************
DULEŽITÝ Služba úcastníkum HLÁŠENÍ
******************************
Být príjemný cinit ne namítat až k tato poselstvi. Do jakýkoliv bádat , dotyk Služba úcastníkum
© Ceská sporitelna a.s.
Všechna práva vyhrazena.“
Předpokládám, že se nenajde nikdo, kdo by na takovýto e-mail naletěl, ale v řadě jiných případů je to často na pováženou. Proto když mám pochybnosti, jestli tento e-mail OPRAVDU NENÍ od spořitelny, opakuji si základní informaci České spořitelny, která na mě svítí pokaždé, když se chci do systému přihlásit:
„Nesdělujte osobní údaje, hesla či kódy PIN formou e-mailu. Česká spořitelna od klientů nebude nikdy údaje touto formou požadovat! Nikdy nezasíláme nevyžádané e-maily s odkazy na internetové adresy.“
S tímto vědomím se dívám na záplavu takových e-mailů s nadhledem a zvědavostí, čím nás jejich tvůrci zase příště překvapí. Třeba se „drahoušek zákazník“ ujme a obohatí nám každodenní stereotyp.
Takže hezký den, drahoušci čtenáři :)
pátek 14. března 2008
pátek 11. ledna 2008
Máte také svou oblíbenou hlášku?
Po delší době jsem se s chutí podívala na veleúspěšný film Pelíšky. Mám ho moc ráda, jako většina národa, přestože dobu, o které pojednává, jsem na vlastní kůži nezažila (schovávala jsem se za maminčinu). Ovšem milovaný není jen tím, že poutavě a nenásilně popisuje dobu, kdy (přestože nás napadli z 5 světových stran) nám nebylo nejhůře*, ale hlavně tím, že v popisovaných charakterech a situacích jsme mnozí z nás našli sebe nebo častěji naše blízké. Na ty je lépe vidět :).
Ale čím je tento film opravdu výjimečný, je množství hlášek, které zlidověly. A přestože autora nechci podceňovat, jsem přesvědčena, že to neměl v úmyslu.
Ale čím je tento film opravdu výjimečný, je množství hlášek, které zlidověly. A přestože autora nechci podceňovat, jsem přesvědčena, že to neměl v úmyslu.
Že se ujme „Maršal Malinovskij“, „Dávám bolševikovi rok, maximálně dva!“, „Proletáři všech zemí polibte si prdel!“ to se asi čekalo. Ale „A komu tím prospějete!“ nebo „Co vidíš, tak vidíš…“ a nebo „Hledáš něco, soudruhu?“ či „Bolševický noku!“, to jsou hlášky, které mě rozesmály i teď při psaní.
Sama se však nedokážu rozhodnout, který je nelepší.
Vyhlašuji tedy anketu! Která hláška z Pelíšků se Vám líbí nejvíc? Kterou máte Vy nejraději!
Těším se na Vaše názory a tipy.
*Pozn. pro ty, kdo neznají JDC, jde o závěr, ke kterému musí dojít každý, kdo věří na Blanické rytíře. V hoře se totiž nepohnula ani myš... Ale o tom třeba někdy jindy. :)
středa 9. ledna 2008
Umíte česky zevrubně?
Mám ráda češtinu její pravidla i výjimky, které některé jedince přivádějí k šílenství. Její barvitost a jednoznačnost. Nemám patent na rozum a zcela jistě dělám řadu chyb, ale jsou věci, za kterými si stojím. Jako třeba slovo "zevrubně". Je to poměrně často používané slovo a každý z nás má o jeho významu jasno.
Jednou jsem si však všimla, že jej někdo v hovoru použil podle mého názoru zcela nepatřičně a začala jsem o jeho významu polemizovat s okolím. Stručnou anketou mezi lidmi s maturitou, inženýry i kandidáty věd jsem zjistila, že jsou dva hlavní tábory. Jeden z nich je skálopevně přesvědčen o tom, že význam tohoto slova je "dopodrobna, důkladně" a druhý stejně urputně obhajuje názor, že toto slovo znamená "povrchně, ledabyle". Jak vidíte, jde o zcela protichůdné významy, které se nedají zaměňovat. A teď kontrolní otázka. Ke kterému táboru se přikláníte vy?
Když jsem přesvědčena, že mám pravdu, musím ji za každou cenu dokázat. A nestačí mi jen říkat "já mám pravdu". Konec konců, to mi většinou bez důkazů nikdo nevěří (přestože ji mám). Takže jsem začala studovat a hledat ve slovnících a na internetu, dokud jsem nenašla důkaz o tom, že jsem ZASE měla pravdu.
Chcete vědět, jestli ji máte taky? Pak tedy vězte, že když jsem tento problém řešila zevrubně, bylo to opravdu dopodrobna a nikoli povrchně.
Jednou jsem si však všimla, že jej někdo v hovoru použil podle mého názoru zcela nepatřičně a začala jsem o jeho významu polemizovat s okolím. Stručnou anketou mezi lidmi s maturitou, inženýry i kandidáty věd jsem zjistila, že jsou dva hlavní tábory. Jeden z nich je skálopevně přesvědčen o tom, že význam tohoto slova je "dopodrobna, důkladně" a druhý stejně urputně obhajuje názor, že toto slovo znamená "povrchně, ledabyle". Jak vidíte, jde o zcela protichůdné významy, které se nedají zaměňovat. A teď kontrolní otázka. Ke kterému táboru se přikláníte vy?
Když jsem přesvědčena, že mám pravdu, musím ji za každou cenu dokázat. A nestačí mi jen říkat "já mám pravdu". Konec konců, to mi většinou bez důkazů nikdo nevěří (přestože ji mám). Takže jsem začala studovat a hledat ve slovnících a na internetu, dokud jsem nenašla důkaz o tom, že jsem ZASE měla pravdu.
Chcete vědět, jestli ji máte taky? Pak tedy vězte, že když jsem tento problém řešila zevrubně, bylo to opravdu dopodrobna a nikoli povrchně.
Už je to uděláno?
Tak první krok mám za sebou. Odkaz funguje, články se zobrazují, už je to hotovo! Hotovo? To znamená, že je vlastně konec? Kdepak, nebojte se je to teprve začátek. :)
Ovšem klika je, že momentálně jsem zcela vygumovaná, takže moje duchaplnost dostává na frak. To by mě zajímalo, jaká guma se k takovým účelům používá. A kdo s ní vlastně "šmrdlá"? To se přeci běžně říká, že "jsem vygumovaný". A na každém šprochu... znáte to.
Takže položme si otázku správně a fundovaně. Už jste někdy viděli, aby se "něco udělalo samo"? Já tedy ne. I maminka to vždycky říkala. "Samo se nikdy nic neudělá!" A maminka má přece vždycky pravdu. Tudíž pokud je někde někdo vygumovaný, musí být někde poblíž někdo, kdo jej vygumoval. To je logické. A vygumoval-li někdo někoho, musel k tomu použít nějaký instrument - patrně nějakou obří gumu (malou by to trvalo dlouho a vygumovávaný by si toho patrně všiml a ucuk by).
V době digitalizace, by mohla být guma nahrazena také tlačítkem "Delete". To je na jednu stranu velmi deprimující, protože myšlenky, které v sobě člověk léta shromažďuje, se mohou stiskem jednoho blbýho tlačítka úplně vypařit a všechno je v trapu. Ale má to i výhody. Kapacita, napěchovaná někdy až přílišným množstvím, ne vždy zcela kvalitních myšlenek, se uvolní a můžete začít myslet znovu! Lépe! Radostněji! Není to úžasné? Takže nebraňte se gumování. Je to osvobozující proces!
A pro ty, kteří v té hlavě mají přeci jen něco, co stojí za zachování ještě jedna radostná informace. Podívejte se do koše! Většinu z toho, co Vám bylo vymazáno, tam najdete schované. Ale než to znovu z toho koše vytáhnete, zamyslete se. Stojí skutečně vše, o co jste přišli, za zachování?
Ovšem klika je, že momentálně jsem zcela vygumovaná, takže moje duchaplnost dostává na frak. To by mě zajímalo, jaká guma se k takovým účelům používá. A kdo s ní vlastně "šmrdlá"? To se přeci běžně říká, že "jsem vygumovaný". A na každém šprochu... znáte to.
Takže položme si otázku správně a fundovaně. Už jste někdy viděli, aby se "něco udělalo samo"? Já tedy ne. I maminka to vždycky říkala. "Samo se nikdy nic neudělá!" A maminka má přece vždycky pravdu. Tudíž pokud je někde někdo vygumovaný, musí být někde poblíž někdo, kdo jej vygumoval. To je logické. A vygumoval-li někdo někoho, musel k tomu použít nějaký instrument - patrně nějakou obří gumu (malou by to trvalo dlouho a vygumovávaný by si toho patrně všiml a ucuk by).
V době digitalizace, by mohla být guma nahrazena také tlačítkem "Delete". To je na jednu stranu velmi deprimující, protože myšlenky, které v sobě člověk léta shromažďuje, se mohou stiskem jednoho blbýho tlačítka úplně vypařit a všechno je v trapu. Ale má to i výhody. Kapacita, napěchovaná někdy až přílišným množstvím, ne vždy zcela kvalitních myšlenek, se uvolní a můžete začít myslet znovu! Lépe! Radostněji! Není to úžasné? Takže nebraňte se gumování. Je to osvobozující proces!
A pro ty, kteří v té hlavě mají přeci jen něco, co stojí za zachování ještě jedna radostná informace. Podívejte se do koše! Většinu z toho, co Vám bylo vymazáno, tam najdete schované. Ale než to znovu z toho koše vytáhnete, zamyslete se. Stojí skutečně vše, o co jste přišli, za zachování?
Tak já to tedy zkusím
"Pátravým zrakem snažil se proniknout neproniknutelnou mlhou... 'Psa by v tomhle počasí nevyhnal' zamumlal chraplavě a okénko zase zavřel..." Fantom Morisvilu
Také si připadám, že se snažím proniknout do neproniknutelného. Ale povedlo se to jiným, proč ne mně! Mám si věřit, tak tedy budu! Budu pronikat a objevovat. Uvidíme, co zjistím... Držte si klobouky, jedeme z kopce!
Také si připadám, že se snažím proniknout do neproniknutelného. Ale povedlo se to jiným, proč ne mně! Mám si věřit, tak tedy budu! Budu pronikat a objevovat. Uvidíme, co zjistím... Držte si klobouky, jedeme z kopce!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)